Vítej v mém světě plném písmenek!

První článek v historii blogu! Vítám tě Yan-ny.blog.cz!

31. srpna 2009 v 22:26 | Yanny |  ♥ Myslánka
Dne 31.Srpna 2oo9 jsem založila tenhle blog.
Není to nějak významný den pro lidstvo, ale pro mě určitě ano. Zakládám svůj nový koutek, svojí novou vrbu a centrum veškerého mého zájmu a zábavy.
Od 1.září začínám chodit na novou školu, na střední školu, obchodní akademii- ekonomické lyceum. Nastupuji do nové třídy, budu se scházet s jinými lidmi a začnu žít celkově nový život.
Takže mi prostě přijde přirozené začít úplně od píky i v tom svém internetovém světě.
Chci mít nový čistý štít, na který můžu začít shrabovat své slasti i strasti.
A také začínám psát novou stránku knihy svého života. :]
Nemám z toho moc velkou radost, protože tenhle můj budoucí nový život začínám žít trochu nedobrovolně, ale tak už to většinou bývá ke konci devítky…
Hodně často jsem přemýšlela o tom, že bych změnila školu, prostředí… Snila jsem o stěhování nebo o přestupu na novou školu a o tom, že bych byla ve třídě nová a začínala se seznamovat se spolužáky. Chtěla jsem změnu. Ale teď, když jí budu muset mít, ať chci či nechci, nemám z ní dobrý pocit.
Ale vím, že je to nevyhnutelné… A já bych k ní stejně nakonec přistoupila, i kdybych mohla na základce strávit celý život. Devět let je možná tak akorát, ale já se stejně neubráním myšlence, že bych tam chtěla být ještě rok. Ale být tam ještě rok, znamená mnohem trápení navíc, protože deset let? To bych z té školy neodešla vůbec.
Těším se na střední, vážně jo. Ale nevím…
Prostě nevím, musím nad tím pořád přemýšlet a pořád dokolečka si v hlavě omílat ty fráze jako: Jsem už na to dostatečně připravená?
Vím, že to strašně dramatizuju, ale taková už prostě jsem. Beru všechno prostě děsně vážně.
No vidíte to, chtěla jsem napsat článek o tom, jak se těším na to, až budu psát na tenhle blog, a nakonec je z toho úvaha o tom, jak se strachuju střední školy a nechci opustit tu školu základní.
Ale na tomhle blogu to bude nejspíš na denním pořádku.
Většinou prostě moje vylité srdíčko. :] Až to možná potom budu muset uklízet… :D
Chci sem psát často, kdykoliv, kdy budu potřebovat.
Na svůj minulý blog jsem kašlala, neustále ho zanedbávala a pak psala článek vždycky jenom za uherskej rok a vůbec mě to nenaplňovalo. Budu se do toho nutit, ale pak mi to bude pomáhat, vím to. Vždycky, když všechno sepíšu, jako kdyby to ze mě najednou všechno spadlo… A nejde jenom o moje deprese, blbé pocity, kterých mám teda požehnaně. Ale taky o ty skvělé chvilky, vydařené akce a radosti… Budu se taky trochu vytahovat. :] Pokud bude s čím.
Takže:
Vítám tě bločku v mém novém životě. Budeš mi asi hodně často oporou. :]
A děkuju všem, kdo budou chtít tyhle pubertácké kecy číst. I když těch "všech" asi nebude mnoho...
Tak nashledanou v dalším článku. :]


 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 KiInDeEr_ChIlD :P KiInDeEr_ChIlD :P | Web | 1. září 2009 v 16:04 | Reagovat

Já si ty články s vylitým srdíčkem určo ráda dycky přečtu :) ,a jinak snad ses měla hezky první den na střední :)

2 Lenička --> HADR na podlahu Lenička --> HADR na podlahu | 2. září 2009 v 6:54 | Reagovat

Puberťácké kecy? :D
..ty moje spisovatelko ;) <3

3 Ondra K., Most Ondra K., Most | 10. dubna 2011 v 0:32 | Reagovat

Milá Yanny, nejsem člověk, který by šmejdil po blozích, natož pak člověk, který by psal k čemukoliv komentáře. Na Tvůj blog jsem byl odkázán samým velkým Googlem, když jsem hledal nějaké informace o díle Pýcha a přemlouvání, a je zřejmě první, který jsem navštívil a pravděpodobně i poslední. Tvé články mě natolik zaujaly, že jsem se začetl, ač jsem na to neměl vůbec čas - stejně jako na psaní tohoto komentáře:). Touto cestou bych Ti každopádně chtěl vyjádřit své sympatie a hlubokou poklunu, a to jak k Tvým článkům, tak i k Tvé osobě. Vím, nic o Tobě nevím, zkrátka se mi líbí, co děláš a jak to děláš. Snad jsem Ti tímto dodal špetku chuti a kuráže do dalších prací;). Mimochodem úvodní koláž nemá chybu.

4 Yanny.)) Yanny.)) | Web | 12. dubna 2011 v 19:47 | Reagovat

[3]: Děkuju moc, opravdu si toho vážím. :) Vždycky to potěší a nakopne. Snad jsi odkaz na můj blog hned pak nezapomněl. :))

5 Vendy Vendy | Web | 1. srpna 2011 v 21:33 | Reagovat

Yanny, píšu ti sem,protože nechci spamovat do nejnovějších komentářů. Děkuji za pěkný komentář u románu 1984, ale zaujala mě jedna tvá věta, a sice že jsem ve tvém věku - asi tě zmýlil fakt, že vůbec píšu na tvůj blog, nebo možná styl mého psaní, ale nejsem ve tvém věku, jsem o něco - no, řekněme spíš o dost starší, takže jestli mělas občas pocit, že mám o něčem přehled, nebo svérázný názor, tak to bylo vytvořeno časem, ve kterém jsem získávala nové zkušenosti. Je mi líto, jestli tě to nějak zklamalo, ale nechci, abys byla v této mylné představě.
Mně se tvůj blog líbí a proto na něj chodím, stejně jako navštěvuji další blogy lidí různých věkových kategorií, myslím, že blogový svět je trochu jiný a pokud mají lidi podobné názory a záliby, tak proč ne. A stejně tak doufám, že budeš chodit ke mně i nadále a nebudeš tuto mýlku brát jako nějaký úskok nebo křivdu...
Tenhle komentář můžeš smazat, napsala bych ti to do Zprávy autorovi, ale nemáš ji zde aktivovanou...

6 Vendy Vendy | Web | 1. srpna 2011 v 21:37 | Reagovat

P.S. - ale 1984 četli i lidi ve tvém věku, například Tomáš, kterého mám v oblíbených blozích, kdyby ses chtěla k němu podívat, má asi patnáct let, a tuhle knížku četl dvakrát - na svůj věk má nečekaně zralé názory, je to zajímavý kluk. Mimo to, že hraje fotbal, tak se dívá i kolem sebe, další zajímavý kluk kolem patnácti je Xavier Fender, ten má taky dobré postřehy. (Ale nevím, jestli četl tuhle knihu)

7 Vendy Vendy | Web | 2. srpna 2011 v 11:35 | Reagovat

Zlatíčko, napsala jsem ti jeden dlouhý komentář a pak jsem to smazala, příliš mnoho slov. Takže druhý pokus...
Tys ten můj předchozí komentář asi špatně pochopila, protože jsem se neurazila, že jsi mě připodobnila ke svému věku, naopak mi to docela polichotilo. Ale nechtěla jsem si přisvojovat zásluhy, které mi nepatří - a tvá pochvala byla pro holku, která je stejně stará jako ty a napsala takovou recenzi, která se ti podle všeho líbila. Což mě potěšilo, ale v sedmnácti bych asi takovou recenzi nenapsala, a to jsem se snažila říct v tom minulém komentáři.
Možná tady chybí smajlíci, kteří by ledaccos odlehčili, protože když píšu, je to jiné než když mluvím -z mluvené řeči poznáš podle tónu, jak to člověk myslí, ale psané slovo už si můžeš vyložit po svém.
Tykání mi nevadí, sama tykám všem v blogovém světě, protože to usnadňuje přístup, tykám i Nadě, která už je babičkou, i Anně z Anapos, která už je taky babičkou. Takže klidně mi tykej dál, mě nenapadlo, že ten můj komentář může dovést až k takovýmto závěrům (tady si dosaď usměvavého smajlíka)
Věk neprozradím. Ale pro nějakou představu - jsem ještě o něco starší než tvá kamarádka z vysoké. (Zde smajlík. Úsměv, prosím...)
Nebo, pro lepší představu, spíš bych mohla být ve věku tvé mámy, plus mínus.
Takže, určitě se budu těšit na tvé komentáře, protože píšeš pěkné a zajímavé komentáře, a taky na tvé články a recenze, protože ráda čtu a některé knížky máme ve stejné oblibě. Ve stovkách a tisících různých blogů jsem ráda, když narazím na nějaký zajímavý a chytrý blog, který není zaplněný jen kusovkama a pixelkama, a ten tvůj je jedním z těch zajímavých a chytrých. :-)
A koukám, že ten můj komentář je stejně dlouhý jak ten co jsem smazala. :-)

8 Misulinka Neznámé Misulinka Neznámé | 21. listopadu 2011 v 17:39 | Reagovat

mas kráásný blog

9 Rodaw Rodaw | Web | 22. ledna 2012 v 11:21 | Reagovat

Měla jsi opravdu skvělý nápad, že sis blog založila :))
Hrozně ráda sem chodím a chodit budu. Obě dvě milujeme knížky :-))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama