Vítej v mém světě plném písmenek!

Pýcha a předsudek - Jane Austenová

6. března 2010 v 2:07 | Yanny.)) |  ♥ Přečteno
yan-ny.blog.cz
Představuji vám to naprosto nejklasičtější dílo, od naší geniální a milované autorky Jane Austenové, o tom, jak může nenávist přerůst v lásku. Jakmile se řekne "Pýcha a předsudek", spousta lidí by si měla umět představit alespoň tu nesnášenlivost mezi těmito milenci, když už ne nic jiného.
Na rozdíl od předchozího románu, který jsem od ní četla, Rozumu a citu, je toto dílo jednodušší, lépe čtivé a všeobecně snazší pro čtenáře, kteří s těmito romány začínají a Jane čtou prvně v životě. A nejspíš i z tohoto důvodu je dílo oblíbenější, řekla bych.
Žádnou kapitolou nemáte potřebu se prokousávat, dokonce už jenom první věta: "Světem panuje skálopevné přesvědčení, že svobodný muž, který má slušné jmění, se neobejde bez ženušky," na vás zapůsobí pohodově, s nadhledem a s takovým tím ironickým podtextem, které má vlastně celé dílo, ale zároveň je tak citlivé a opravdové.
(I když si nemohu odpustit malou poznámku a rýpnutí, že nedovedu pochopit, proč i po osmém vydání v tomto překladu z angličtiny, je kniha plná překlepů…)
Zda-li je to z prostředí a času, ve kterém jsem tuto knihu četla, to nevím, ale musím se přiznat, že díky nimž jsem tento příběh nehltala tolik, jak by si jistě zasluhoval. Zbytečně jsem na děj spěchala, protože jsem knihu potřebovala vrátit do knihovny (ačkoliv i tak mi tam naběhlo pěkně tučné zpozdné), a tak jsem knihu četla kdekoliv jsem jen měla příležitost. Ráda čtu v metru a (nesmějte se) i na záchode, či ve vaně, je to pro mě relax. :) Ale díky tomu, že jsem četla pod neustálým tlakem, zda mě zítra nečeká něco důležitého ve škole, neponořila jsem se tolik do příběhu a vše četla pouze po kapitolách a velmi roztržitě a rozkouskovaně. Ale už teď jsem přesvědčena o tom, že tenhle geniální literární kousek musím mít ve své knihovničce, takže i přesto, že už jsem ji četla a mohu si ji kdykoliv pučit znovu v knihovně, si ji koupím. A pochopit mé důvody mohou snad jen ti, kteří mají ke čtení stejný nebo podobný vztah, jako já.


Moc mě mrzí, že jsem se někdy v říjnu nechala zlákat a přemohla mě ta moje touha, vidět vždy všechno a nenechat si nic ujít, že jsem se tedy poprvé podívala na film. Přestože jsem si z něj nic s určitostí nepamatovala a musím se přiznat, že můj mozek je natolik chabý, že jsem se dala do čtení, aniž bych si dokázala vybavit způsob, jak pan Darcy požádal Elizabeth o ruku, přesto jsem věděla, že má Lízinka sestru, která je sama zamilovaná do nějakého zámožného mladého muže, že Liz požádá o ruku ještě nějaký urážlivě podlézavý chlapík, a že Elizabeth a pan Darcy se nakonec skutečně vezmou. I když o tom musí vědět i absolutní, podle mého názoru, nevzdělanec a neznaboh, protože tento pár se opravdu může chlubit tím, že se dostal do popředí světové prózy, s těmi dalšími jistě milovanými a neskutečně populárními dvojicemi takového rázu jako je Romeo a Julie nebo Kateřina a Heathcliff, o čemž se zmínil, jak jistě víte, i Edward v Zatmění, ovšem v trochu jiném kontextu (ano, opravdu si zmínku o Twilight nemohu odpustit ani pro tentokrát).
Jane dokáže zvláštním ale přitom velice jednoduchým způsobem zapůsobit tak, jak má a jak se snaží. Přijde mi, jako kdyby nad jejími romány bylo nějaké kouzlo, protože jinak si nedovedu představit, jak je možné, že ona toho řekne tak málo a přitom čtenář pochopí tak mnoho.
Ta nenávist od Elizabeth k panu Darcymu není tak jednoznačná z chování a konverzací, ale vy i přesto cítíte, že tam někde je.
Ačkoliv se nikde přímo neřekne, že je paní Bennetová vyloženě pitomá (tedy až do té doby, než to kulantně naznačí pan Darcy), pak když nad tím chvíli přemýšlíte, uvědomíte si, že to máte nepatrně, ale přesto jasně neustále na očích.
I když víte, že takové povyky, které se točí kolem útěku Lydie s Wickhamem by vám za normálních okolností přišly přehnaně dramatické, přesto to dokážete pochopit, protože jste ztotožněni s touto dobou a přijde vám to, stejně jako postavám, otřesné, skandální a naprosto nemyslitelné, aby žena žila s mužem před svatbou.
A změna mezi nenávistí a láskou je tak skutečná, až skoro hmatatelná. Stejně jako to uvědomění si o svých pravých citech i ve skutečném životě nepřijde náhle, je i tady vše pozvolné, takže to působí tak opravdově, jako ze životních zkušeností.
Přestože by na někoho tahle doba mohla působit, že byla nudná a usedlá, je to přesně naopak. Je mnohem lidštější, skutečnější a například já se v ní dokážu lépe najít, než v současnosti.
Jane nám všem povolí uzdu naší obrazotvornosti, když popisuje postavy takové, jaké skutečně jsou uvnitř a nám všechno, co dělají, zapadá přesně do jejich povahových rysů jako skládačka. Jane jednoduše dokáže vytvořit postavy tak věrohodně, že věříme, že někdo takový žil, nebo mohl žít.
I když nemá Pýcha a předsudek tolik vzrušující děj, je napsaná s takovým citem, že vám všechno to namlouvání přijde stejně dramatické, jako nejspletitější hororový thriller.
Nevím, zda si Jane uvědomovala, když tyto knihy psala, jak moc jsou nadčasové a skutečně nesmrtelné. Jak ovlivní spoustu generací i po její smrti a v kolika všech možných rozdílných variantách si čtenářky knížky představují po celá ta léta.
A na závěr chci ještě rozebrat název díla- Pýcha a předsudek.
Řekla bych, že to jsou naprosto charakterizující dvě vlastnosti obou milenců a naprosto přesný název knihy. Pýcha ze strany pana Darcyho, která je všeobecně známá, ale ne vždy pravdivá. A neskutečný předsudek ze strany Elizabeth o Darcyho povaze a osobnosti, který se nakonec ukáže opravdu pouze jako předsudek a spojí je dohromady.

O filmu:

Jak už jsem se výše zmínila, film jsem už před tím jednou viděla, ale mělo to podobný účinek, jako kdybych byla slepá. Až po přečtení knihy mi vše dalo skutečný smysl a i když jsem si namlouvala, že se mi film líbil, nemohla jsem ho správně pochopit a procítit. Od teď už opravdu nikdy první film a pak kniha, nikdy! Teprve až po tom, co si vše přečtete, podle svého představíte, do hloubky pochopíte, teprve pak si můžete pustit film a podívat se na to, jak by to mohlo (ale taky nemuselo) vypadat. Pokud byla nějaká filmová adaptace zdařilá, tak tahle jí zaručeně předčí. Film je opravdu dokonalý po všech stránkách. Nechybí tam nic a vše je podkresleno genialitou, vtipem, sarkasmem, krásou a skvělým výběrem herců a majestátností některých obrazů.
Když se Elizabeth houpe na houpačce, když si na útesech rozmýšlí své city, když ji pan Collins požádá o ruku a ona společně se svou matkou rozežene husy těmi obrovskými sukněmi, anebo když pan Darcy žádá Liz o ruku za deště, či ten naprosto dokonale nádherný pohled, kdy se k sobě tisknou v tom oslnivém západu slunci. Ale co je na tom nejlepší? Je to šíleně nemožně romantické, ale není to kýč. Do toho příběhu se to hodí a skvěle to dokresluje tu nenucenost, se kterou Jane píše a neřeže příliš na pilu. Jsem realistka a vím, že taková láska není možná, ale stejně mi tyto příběhy pomáhají jako (snad) budoucí spisovatelce fantazírovat a doufat. Protože já tolik doufám…

Hodnocení: 3/5

 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Joker,Ája,prcek,špunt,Ájík... Joker,Ája,prcek,špunt,Ájík... | Web | 6. března 2010 v 16:52 | Reagovat

Opravdu bych chtěla umět psát jako Ty. Moc,moc :-)

2 Hadr na podlahu Hadr na podlahu | 6. března 2010 v 21:23 | Reagovat

Ano, ano, ano..
Měla jsem ji jako povinnou četbu. Přes prvních 50 stránek jsem se dostávala snad týden! Ale pak, když jsem se do toho konečně vžila a přestaly se mi plést postavy (což se mi stává vždycky na začátku každý knížky), byla jsem do toho enskutečně "zažraná". Ta knížka je opravdu perfektní. :)

3 Pretty-jokey Pretty-jokey | Web | 7. března 2010 v 10:39 | Reagovat

V dobrém - jsem ráda že tyhle stavy neprožívám sama:-), jenže já se prostě nemůžu zbavit vzpomínek na dětství, na minulost. No uvidíš v mojí knize, až nějakou napíšu :-). Zatím přeju míň takových nálad :-)

4 Luc. Luc. | Web | 14. března 2010 v 19:05 | Reagovat

Pýchu a předsudek jsem ještě nestihla přečíst, i když už jí mám půjčenou z knihovny, nejspíš si jí asi nejdřív zakoupím, protože takové literární dílko je čest vlastnit. :)

5 makecina makecina | Web | 8. dubna 2010 v 8:41 | Reagovat

nejlepší! :)
btw. krásnej design

6 Bariii Bariii | Web | 3. září 2010 v 15:17 | Reagovat

nádherný příběh ♥ knihu jsem zhltla během dvou dnů :)

7 Kris* Kris* | Web | 24. listopadu 2010 v 17:46 | Reagovat

Tohle prý dostanu na Vánoce... teď jsi mě ještě víc navnadila...:)

8 Někdo Někdo | 6. ledna 2011 v 23:41 | Reagovat

Lépe bych to sama nevystihla...vždycky jsem obdivovala lidi, kteří dokáží přenést myšlenky na papír:)

9 Madde Madde | Web | 28. září 2011 v 8:31 | Reagovat

Kniha byla úžasná a film taky! :) Nejdřív jsem si přečetla knihu a na začátku jsem mě to moc nebavilo ale v polovině jsme se do toho začetla tak, že mi bylo líto, že to skončilo :( !

10 Michaella Michaella | Web | 1. listopadu 2012 v 19:33 | Reagovat

Zrovna ji začínám číst, tak snad mě to bude aspoň trochu bavit :)

11 Clairka Clairka | Web | 8. října 2013 v 17:39 | Reagovat

Tohle byla první knížka (a zatím poslední), kterou jsem od Jane Austenové četla a naprosto mě dostala, tak jak ty píšeš, že jsi ji četla všude možně, ale né v klidu, já jsem se na všecko ostatní vykašlala a jen četla... o přestávkách, o hodinách, v autobuse jsem zapomínala vystupovat , takže sdílím tvůj názor na styl téhle spisovatelky :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama