Vítej v mém světě plném písmenek!

Předčítač – Bernhard Schlink

28. srpna 2010 v 1:22 | Yanny.)) |  ♥ Přečteno
yan-ny.blog.cz
Zaručeně kvalitní část světové literatury, která si zaslouží obdiv. Už jen pro svou originalitu, ale také pro prostost a krásu příběhu.
Na tohle dílo byl natočen stejnojmenný Oscarový snímek, jak jistě všichni víte. A podle mého názoru si nemohl zasloužit lepšího uznání.
Kniha je o milostném a zároveň životním příběhu Němce jménem Michael Berg. Toho, když mu bylo 15 let, při cestě ze školy přepadla náhlá nevolnost. Dostal žloutenku, jak mu později sdělil lékař, a tak se jednoho dne, ačkoliv se to velice snažil zadržet, pozvracel na dvůr jistého domu. Pomohla mu jedna žena, která v domě bydlela a šla v tu chvíli domů z práce. Umyla ho a doprovodila domů.
Chlapec na ní nemohl přestat myslet, protože byla svým způsobem velice přitažlivá a krásná. Způsob, jakým se ho ujala ho tak učaroval, že po celou dobu své nemoci nemohl zapomenout na její specifickou vůni a kouzlo. Jakmile se uzdravil, s kyticí stál před jejím prahem znovu a chtěl jí poděkovat. Ženu to vůbec nepřekvapilo a skoro, jako kdyby ho provokovala, si za polootevřenými dveřmi natahovala punčocháče na nohy, které ho tolik lákaly. Přirozeně z ní nemohl spustit oči, a pak, když si ho všimla, raději utekl.
Hned druhý den tam ale stál znova. Ani ho nepozdravila, jen si povzdechla a řekla mu, aby jí pomohl nanosit uhlí do bytu. Jenže jak to byl chlapec nešikovný, celý se zašpinil. Když ho žena, později představená jako Hanna, spatřila, rozesmála se a připravila mu horkou vanu, aby se omyl.
Pak už vám ani dlouho nemusím popisovat, že jeho vzrušení a její krásné a přitažlivé tělo způsobilo, že se spolu vyspali. A tak se to stalo každodenní součástí jejich životů.



Pro chlapce to bylo jako posedlost. Jen, co mu skončila škola, už k ní utíkal, aby se pomilovali, někdy dokonce kvůli ní chodil za školu. A protože to byl pár velice nevyrovnaný, chlapci bylo necelých šestnáct a jí přes třicet let, vše bylo tajné a nikdo z Michaelovy blízkosti se o tom nesměl dozvědět.
Netrvalo to dlouho a Michael se do Hanny hluboce zamiloval. Ta, když zjistila, že chlapec je díky dlouhodobé nemoci ve škole hodně pozadu, vyžádala si, aby jí každý den před tím, než spolu skončí v posteli, předčítal nějakou knihu z jeho povinné četby. A to se stalo rituálem, nejdříve jí předčítal nějakou pasáž z literatury a ona pak svolila a pomilovala se s ním.
Díky tomu, že jí velice miloval, nechtěl, aby měli společné jen jedno lóže, a tak jim několikrát zorganizoval výlet do přírody na kolech, kde museli před veřejností vystupovat jako matka a syn.
Vše se zdálo ideální, jenže Hanna ze dne na den zmizela a odstěhovala se, neznámo kam.
Michael se z toho nikdy nevyrovnal a stále po ní touží. Nedokáže navázat vztahy s jinými dívkami, a když už se s nějakou vyspí, žádná není tak překrásná, měkká a nevoní po správné vůni, jako jeho Hanna. I přes to, že je opravdu velice vnitřně raněn, úspěšně odmaturuje, a protože neví, na jakou vysokou školu se má přihlásit, jako pohodlné východisko z tohoto problému vidí studium práv.
Jako student právnické univerzity je svědkem i několika soudních řízení, která se týkají minulosti Německé republiky, čili i takových zrůdností jako byly koncentrační tábory, anebo dalších odporných nacistických činností.
Málem se mu zastaví srdce, když v soudní síni zaslechne jméno jedné obžalované "Hanna Schmitzová". Když se odváží na ženu pohlédnout, musí konstatovat, že je to opravdu jeho první láska, která ho tak zradila a utekla před ním bez rozloučení.
Ačkoliv si namlouvá, že už k ní nic necítí, nemůže se tomu ubránit a soudní přelíčení, která se konají Hanny, stále pravidelně navštěvuje a velice se zajímá o její případ. Zjistí, že má Hanna opravdu tajemnou nacistickou minulost a snaží se přijít tomu všemu na kloub.
A pak, přichází to rozuzlení. Ta pointa příběhu…
Nádherný příběh o tom, jak může láska člověka ovlivnit na celý život, že na ní není schopen nikdy zapomenout a také o tom, jak se musela německá společnost vyrovnávat s následky 2.světové války a měla co dočinění i s mladší generací, která s tím v podstatě měla pramálo společného.
Ta kniha je tak tenká, že ji přečtete na lusknutí prstu. Když si jí vezmete s sebou na dovolenou, už po pár dnech nemáte, co číst.
Dozvěděla jsem se o ní samozřejmě poté, co do kin šlo její filmové zpracování, ale tolik mě to nezaujalo, abych se rozhodla, že na to půjdu do kina. Řekla jsem si, že si to prostě jednoho dne stáhnu, jako spoustu dalších filmů. Pak ale, když mi má kamarádka Kristýna řekla, že má doma knížku, hned jsem nadšením vyskočila: "Jů, že mi jí někdy půjčíš?".
Slovo dalo slovo a já si jí opravdu odnesla domů.
Knížku četly hned tři osoby v mém okolí- samozřejmě Týna, která mi knížku zapůjčila. A mezitím, co jsem jí měla půjčenou, si jí na chvilku přivlastnila i má sestra, a pak dokonce i matinka.
A musím říct, že všechny čtyři jsme z toho byly naprosto nadšené.
Mamka, když jí dočetla na pláži a zaklapla obálku, se chvilku jen tak zasněně dívala do okolí, a pak začala plakat. I já jsem u ní samozřejmě vyprodukovala slušnou dávku slz, jak je mým zvykem.
Jedna z mála věcí, která mě u čtení hned zaujala, byl způsob, jakým je kniha napsaná. Na každé nové kapitole se událost, která se tam bude odehrávat, řekne v jedné holé větě, a pak se o ní spisovatel rozepisuje.
První část přečtete velice rychle, protože je pro nás všechny dost zajímavá, je tam přece všude sex. Druhá část trochu vázne, protože je tam nespočet filozofických myšlenek hlavního hrdiny. A ta třetí část? Vás strhne takovým způsobem, že se ani nestihnete natáhnout pro kapesníčky.
Když jsem knihu četla, neustále jsem si říkala, že je to tak reálné a všechny ty myšlenky jsou tak skutečné, že opravdu věříte, že je někdo kdysi vážně prožíval. A pak mi to došlo.
Podle mého názoru, to byl velice autobiografický román, protože samotný hrdina žil v Německu ve stejné době a měl přirozeně problémy stejné jako hlavní hrdina. Nevím, jestli měl i nějakou svojí Hannu, které předčítal knihy, ale bylo to napsané tak přesvědčivě, že bych tomu i věřila.
Jedinou výtku bych snad měla v nesrovnalostech, které se honily v hlavě mě, i mé mamce. Tedy to, v jaké přesně době se příběh odehrává. Jestli po válce, nebo během ní, když už byla na ústupu. Samozřejmě, že je vše poválečné, ale jedna poznámka autora tam byla nepřesná, že nezmátla zaručeně pouze mě.
Když se na to podívám kolem a kolem, nemůžu tento příběh vyhodnotit jinak, než pozitivně. Takhle by knihy na člověka měly působit, tak, aby ve vás zanechaly nějaký pocit, že se nad vším musíte na chvíli zamyslet.
O filmu:
Už během čtení, jsem si film stáhla a skoro roztřásla židli, kterou mám u počítače, jak moc jsem se těšila, až si ho pustím.
A musím říct, že tak naprosto perfektně odpovídal celé knize, až jsem žasla. Byl to snad první film, který byl natočen podle nějaké knihy, a který nevybočoval a nelišil se od své předlohy. Každý záběr, každý herec, přesně odpovídal mým představám.
A Kate Winslet? Že získala Oskara? Právem! Velice přesvědčivě hrála složitou povahu Hanny.
Film i knihu vám prostě vřele doporučuji všemi prsty, které mám na rukou i nohou! :))

Hodnocení: 4/5

 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 džejn džejn | Web | 28. srpna 2010 v 16:59 | Reagovat

Knížku jsem nečetla, ale viděla jsem film a taky mě to uchvátilo:))) líbil se mi ten příběh, byl takový...jiný a velmi citlivý:)
Jen mě mrzí, že sem viděla film dřív, než četla knížku:/ už bych z toho neměla takovy zážitek:/

2 Ta Směšná Ta Směšná | Web | 29. srpna 2010 v 15:50 | Reagovat

Viděla jsem film a musím říct, že mě vážně dostal. Slz jsem vypotřebovala sice míň než u Pevného pouta nebo Sedmi životů ale ten příběh je vážně dojemný. Taky bych si někdy chtěla přečíst knížku :)

3 Létající hraběnka* Létající hraběnka* | Web | 29. srpna 2010 v 17:44 | Reagovat

Jop, občas mi to příjde na všechno strašně výstižné ,,prostě tady stojí a dívají se, jak hořím"... co už, někdy to není dobré u všech :)
No kluci jsou prostě hovádka :DD ale tohle mě taky pobavilo, chm... chtěla bych ho, sakra :DD
Taky jí moc nemusím, ale tahle písnička mi docela přirostla k srdci :)))
Děkuji, to mě potěšilo. :)) Já nespřáteluju, pokud jsis všimla, tak na blogu jsem jednou za čas - když si vzpomenu. Takže moc na ostatní blogy nechodím, ale klidně si mě šoupni do čehokoliv, já mám skluz a na ty blogy kam ráda chodím, tak je ještě nemám v oblíbených a tak... takže doufám, že se k tomu dokopu, kdyžtak si Tě tam taky prdnu :P :))
Wow, o tomhle díle jsem ještě neslyšela. Ale může to být opravdu zajímavé, věřím tomu. Pokud překonám svou lenost, tak si alespoň stáhnu film :))

4 Ta Směšná Ta Směšná | Web | 30. srpna 2010 v 19:01 | Reagovat

Tak to mi je líto, že jste se tam rozhádali :(. Třeba se nakonec dáte dohromady a budete mít takový fajn slučák jako my :). Jinak já jsem si to uvědomovala moc dobře že konečně končíms to zpropadenou školou, která mi víc vzala než dala. A depku před střední zatím nemám. Já si totiž vůbec neuvědomuju, že jdu ve středu na jinou školu. Tó bude teprve ve středu šok!! :D. Jinak děkuji za přání dobrého kolektivu. Vypadá to, že se tam maximálně budeme hádat jaká hra od Shakespeara je lepší :D. A doufám že v druháku se teď budeš mít ještě líp než v prváku :)).

5 Amy.~ Amy.~ | Web | 1. září 2010 v 17:41 | Reagovat

Wow :) Úžasné :) Hned se po té knize podívám v knihovně :) Vypadá podle popisu opravdu báječně :)

6 Bariii Bariii | Web | 3. září 2010 v 15:16 | Reagovat

zrovna zítra jdu na něj jdu k nám do klubu, takže jsem velmi zvědavá :) potom se možná také poohlédnu po knížce :)

7 Bariii Bariii | Web | 3. září 2010 v 15:16 | Reagovat

*na něj k nám

8 Ta Směšná Ta Směšná | Web | 5. září 2010 v 13:50 | Reagovat

Jo já taky doufám že to nadšení vydrží :), a že těch trapných tichých chvilek už bude jen co nejmíň :D. Jinak co se týče těch obědů, měli prý špatný den nebo co :D, den před tím prý vařili dobře :D, tak ještě uvidim, třeba se to těm Bradavicím nakonec bude podobat :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama