na Blog.cz

Miluji Sparkse a jeho příběhy. Ale jeho psaní? To už je trochu slabší.

Budu se trochu opakovat jako v článku, který jsem napsala na jeho vrcholové dílo Zápisník jedné lásky: Pokud jsem v této předešlé recenzi zmiňovala všechna pravidla, která mají Sparksovy knihy, tímto románem se jenom potvrzují.

Tvrdila jsem, že Sparks se naučil psát obsáhlé romány až teď poslední dobou. Do té doby byly jen velmi dobrým podkladem pro scénáře na nádherné filmy. Je tolik spisovatelů, kteří až moc kecají, kecají a píší a píší, že vy byste se klidně obešli bez půlky celé jejich knihy... U tohohle autora je to přesně naopak. Kdyby on své knihy trojnásobně rozšířil a více by se rozepsal, stále by mi to bylo málo.

Nemohu si pomoci, ale takhle silný příběh se přece nedá sepsat do pouhých 168 stran!

A tak si nemohu pomoci a musím znovu přiznat, že film mě dostal mnohem víc.

Adrienne je žena středního věku, která se právě rozvedla se svým manželem, který jí utekl z mladší milenkou. K tomu se musí vyrovnávat se smrtí svého milovaného otce a s pubertou svých dvou dospívajících dětí. Je z toho velice vyčerpaná, protože je nejenom matkou na plný úvazek, ale také hospodyní, kuchařkou a hlavou rodiny. A do toho si musí v hlavě utřídit myšlenky a otázky, protože její bývalý manžel se k ní chce znovu vrátit…

A tak vyslyší prosby své nejlepší kamarádky, Jean, aby se jí postarala o hotel, zatímco bude na dovolené. Jediným hostem bude jistý muž ve středním věku, který zde pouze projíždí a potřebuje přístřeší na pár deštivých dní… Adrienne to vidí jako perfektní možnost, jak být na chvilku sama a trochu si odpočinout od každodenního shonu, a tak děti pošle ke svému exmanželovi a rozhodne si na pár dní hrát na majitelku tohohle krásného rodinného hotýlku.
Jenže netuší, že tenhle týden rozhodně nebude poklidný, ale spíše naopak ji obrátí život vzhůru nohama…
Paul Flanner totiž není jen tak ledajaký host, ale velmi přitažlivý muž v nejlepších letech, který se také momentálně ocitá na životních křižovatkách. Uvědomil si, že mu jeho život proplul mezi prsty a on místo toho, aby se věnoval svému jedinému synovi a našel si k němu hezký rodičovský vztah, honil se za úspěchem, prací, penězi a kariérou.
Vyšvihl se na nejprestižnějšího plastického chirurga široko daleko, ale k čemu mu to kdy bylo, když se svým synem nemluví, svou bývalou manželku zklamal, vydělané peníze nemá do čeho utratit, žaluje ho jeden klient za zpackanou operaci a nikdo ho nemiluje?
Tak se tedy stane, že se za jednoho velmi dramatického večera, kdy na Ameriku útočí jedno z mnoha pravidelných tornád, vytvoří i jedno další tornádo. Které nikdo nevidí, ale pouze ho cítí dva lidé. Vznikne nová, nepřekonatelná osudová láska mezi těmito rozvedenými a vyzrálými lidmi.

Nebyl by to Sparks, kdyby to nebylo tragické, dojemné, plné kýčovitých obrazů a dokonalých osobností.

Stejně jako i v jiných jeho příbězích, děj vypráví hlavní hrdina někomu. V tomto případě ho Adrienne vypráví své dospělé dceři Amande, po 17ti letech těchto, pro ni, zvratových situací.

Příběh je úžasný, ale já zkrátka z toho neměla žádný pocit. Sice to bylo romantické až hanba, ale… ačkoliv se Nicholas snažil hodně, na mě to nezapůsobilo. Na to jsem s hlavními hrdiny strávila příliš málo času…

Jak jste možná zřejmě zaznamenali, tenhle zfilmovaný příběh dávali nedávno v televizi. Byl to pro mě celkem šok, protože jsem čekala, kdy se to konečně objeví v kinech a ono, šup a máme to jako megafilm v sobotu na nově! :D A tak jsem si splnila svůj sen, alespoň jedenkrát číst nějakou Sparksovu knihu dřív než zhlédnout film.
I tak to pro mě byl zážitek až u toho televizoru.
V hlavních rolích Richard Gere a Diane Lane. Oba dva skvělí, zkušení herci, kteří se s tímhle složitým romantickým příběhem poradili skutečně bravurně.
Když už ne s knihou, tak se seznamte prosím aspoň s filmem. :)