Vítej v mém světě plném písmenek!

Jeden den – David Nicholls

26. února 2012 v 4:02 | Yanny.)) |  ♥ Přečteno


Už delší dobu si pohrávám s myšlenkou, že se vlastně nemůžu považovat ani tolik za YA milovníka. Protože spíše než k podmořským příšerám a krvežíznivým upírům, prahnu po romanci a skutečné lásce. Ano, v každém dobrém příběhu máte lásku, ale žádná kniha typu "Křídla" nebo "Krásní mrtví" ve vás nezanechá takové pocity, jako takový laskavý a reálný román, jako je právě Jeden den. Protože, ačkoliv se to budete snažit jakkoliv okolí vymluvit, tenhle příběh reálný je. Nebo je alespoň hodně silně založený na skutečném životě.

S Emmou a Dexterem se seznamujeme, když dokončují vysokou školu a je jim něco málo po dvacítce. Loučíme se s nimi o dvacet let později, kdy je jim čtyřicet a ty nejdivočejší léta mají za sebou. A mezitím? Mezitím máte možnost nahlédnout do jejich životů vždy jen v jeden jediný den, v den sv. Swithina, 15. července.

Emma je klidná, milující, ale svým způsobem skvěle trhlá a správná holka do nepohody. Dexter je její pravý opak. Je divoký, nepřizpůsobivý, neurvalý a dívá se jen a jen na sebe. Jeho jediným snem do budoucna je- být slavný, bohatý a spát s více než jednou ženou najednou. Emma na rozdíl od něj chce změnit svět. Nebo alespoň ten malý kousek kolem sebe.

Ačkoliv byste se to u romantického románu nečekali, oni se opravdu celý román nehodlají dávat dohromady, a na závěr si padnout do krku. Tenhle příběh je jiný. Dexter a Emma jsou kamarádi.

Ano, sice tam bylo cosi, když ročník absolventů jejich univerzity pořádal rozlučkový večírek ale… i tak se domluví, že budou pouze a jenom přátelé, protože si po několika hodinových nočních rozhovorech a radovánkách celkem padli no noty, ale každý hodlá svou pomyslnou budoucí kariéru začít někde úplně jinde.

A tak si píší dopisy. A volají si. A sházejí se. A seznamují se se svými milenci. A prostě jsou to oni- Emm a Dexter, nerozlučná dvojka. Nic víc, nic míň.

Ačkoliv se to nezdá, vážně vám nepřijde, že by někdo z nich byl takovým tím "navždy beznadějně platonicky zamilovaným chudákem". Zdá se, že jim to opravdu jako kamarádům klape…



Jenže pak začne být Dexter slavný, začne hodně pít, brát drogy, denně spát s desítkami holek… a celkově se změní. Jo a ještě mu zemře matka… Že jo, Dexi?

Emma se nemůže dívat na to, jak se Dexter ničí a mění se jí před očima, a tak se s ním přestane vídat…

Ale co jim přinese do života další jeden den? Ten jejich den? A co má pro ně ještě osud připraven za překvapení?

Názor na knihu:

Pokud mi něco tahle knížka přinesla do života, tak je to rozhodně tahle myšlenka:

"Žij každý den jako kdyby měl být tvůj poslední." zněla obvyklá rada, ale popravdě řečeno, kdo by na to měl energii? Co když zrovna prší nebo na člověka něco leze? Nebylo to dost praktické. Mnohem lepší je prostě snažit se žít co nejlíp, odvážně a nebojácně a třeba i něco změnit. Ne snad celý svět, ale aspoň ten kousek kolem sebe. Vyrazit do světa se svým nadšením a elektrickým psacím strojem a dát se tvrdě do práce na... na něčem. Měnit lidské životy prostřednictvím umění, například. Hýčkat si přátele, držet se svých zásad, žít vášnivě, naplno a dobře. Zažívat nové věci. Milovat a být milována, jestli to bude možné."
(Emma Morley, str. 248)

Musím říct, že jakmile jsem knížku dočetla, okamžitě jsem zalitovala, že jsem si jí nekoupila za své peníze a budu jí muset vrátit do knihovny. Protože tenhle román je přímo prošpikovaný takovými moudry, které si přečtete a jen se vám rozbuší srdce, kývnete hlavou a usmějete se, protože to přesně popisuje…všechno.

Je pravda, že v mnoha dílech jsou hrdinové, kteří mají sny psát knihy (protože přirozeně i samotný autor takový vždycky byl), ale Emma byla… prostě jako já. :)

Tenhle román není tolik dějově obsáhlý (ale ano, je tu vyobrazeno 20 let dvou lidí, ale nečekejte záhadu, závěrečnou bitvu a rozuzlení.. :D), jen je to prostě jakýsi neustálý dialog mezi dvěma chytrými lidmi. Kteří mají sny do budoucna, naděje na budoucí život, kdy v roce 2005 budou na obloze létající automobily a… spoustu a spoustu neuvěřitelných postřehů, které spisovatel ani sám vymyslet nemohl. Posbíral je prostě od vlastních přátel…

Některé mé kamarádky se rozhodly, že když na ně v knihkupectví stále tak vykukuje ten pěkný paperbackový anglický obal a ten český je o tolik větší a těžší, že zkusí své štěstí v originálu, právě v tomhle. Ale upřímně? Nedovedu si představit těžší knížku na první čtení v angličtině… ale zase se musím přiznat, že tenhle příběh mě natolik oslovil a okouzlil, že teď už bych si na to v té angličtině klidně i troufla! :) Sice to není ono, když už znáte pointu… ale i tak nemám to srdce se s Emmou a Dexterem rozloučit nadobro. Navíc některé chytré věty, vyzní jistě ještě mnohem lépe, když budou v angličtině…

Hodnocení: 4 a půl / 5


(Půl bodu strhávám pouze za to, že konec byl… ano, čekala jsem, že to nějak tahle dopadne. Ale upřímně jsem doufala v nějaké promyšlenější zakončení takovéhle obrovské lovestory… Ale nestěžuji si, že to bylo smutné. Já brečím ráda. Jen mohl být závěr méně… tuctový.)

Názor na film:

Naprosto upřímně, knížku jsem do kolonky "k přečtení" hodila okamžitě, jakmile jsem se dozvěděla, že ve filmu hraje hlavní roli Anne Hathaway a odehrává se v Londýně. Já jí mám prostě strašně ráda… Získala si mé srdce už v Deníku princezny, ale jakmile zahrála i Jane Austenovou ve Vášni a citu… má náklonnost k ní byla naprosto zjevná. Jsem hrozně ráda, že jsem se nenechala ovlivnit a opravdu si i přes nátlak stála za svým a na film se před knížkou prostě nepodívala… Bylo to nádherné. Ale spíše pro člověka, který znal knížku a viděl sebemenší detail, který se jim povedlo ve filmu splnit (i ty Emminy modré šaty na svatbě své nejlepší kamarádky)… Pro ostatní diváky to musel být prostě jen další film o tom, jak je jedna holka zamilovaná do svého slavného kamaráda, a nakonec to nedopadne dobře. Ale tohle není ten typ příběhu. Tohle má hlubší myšlenku. A tím je co? Karma.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Miska Miska | E-mail | Web | 26. února 2012 v 6:40 | Reagovat

Wow :))) To vypadá zajímavě... Další knížka, kterou si musím koupit :D

2 Jéčko Jéčko | E-mail | Web | 26. února 2012 v 10:45 | Reagovat

Těšila jsem se na tvou recenzi a musím říct, že oprávněně :-). Na Jeden den už se strašně dlouho chystám, tak jsem ráda, že to bude stát za to... Po tom, co jsi tu napsala taky přemýšlím, že bych si knížku zakoupila, mám tendenci podtrhávat si všechny větičky v knize, které mě zaujmou.. například u takové Kunderovy Nesmrtelnosti jsem kvůli tomu, že jsem ji měla z knihovny, vypisovala jedno moudro za druhým :-)

3 Vendy Vendy | Web | 26. února 2012 v 14:08 | Reagovat

Výborná recenze a zdá se, že tato kniha by mohla být vážně dobrá! Podle tvého popisu by asi seděla i pro mou romanticko-cynickou duši, a zkusím se po ní podívat.
Jestli je opravdu tak dobrá, zkusím ji i koupit.
Zaujala mě i citace, kterou jsi uváděla - žít svůj život, jako by měl být každý den ten poslední.
A dobrá poznámka - kdo to má zvládnout? Tedy, kdo by na to měl energii?
Takže, ano - knížku si připisuji na seznam, obsah a zápletka zní dobře, navíc  má i myšlenku. Díky za tip!

4 Madde Madde | Web | 29. února 2012 v 19:07 | Reagovat

Knihu asi vynechám (Kdyby ji měli u nás v knihovně, tak možná, že bych s edo ní pustila? :D) , ale ten film bych chtěla vidět.

5 Bibuš Bibuš | Web | 2. března 2012 v 14:29 | Reagovat

Možná,že si ji přečtu ;)...

6 rottwy rottwy | Web | 3. března 2012 v 9:04 | Reagovat

Škoda, že jsem viděla dřív film :/ pak to není takový :)

7 Maggie Elm Maggie Elm | Web | 4. března 2012 v 18:08 | Reagovat

To je úžasná knížka, ale asi bych ji nemohla číst v češtině. Ten překlad mě připadal naprosto příšerný a to jsem jenom nakoukla. V angličtině to má prostě větší kouzlo, autentičnosti. Ale to záleží na názoru, každý není anglofil jak já:)

8 bookcase bookcase | Web | 12. března 2012 v 9:51 | Reagovat

Zrovna ji čtu a je úžasná!!!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama