Vítej v mém světě plném písmenek!

Divergence – Veronica Rothová

15. června 2012 v 22:39 | Yanny.)) |  ♥ Přečteno


Ohnivý motiv na obálce, budoucnost, Amerika, utopie.
Že vám to něco připomíná? No jen aby ne, už to tady totiž jednou bylo.
Srovnávání mezi Hunger games a Divergencí se nevyhne nikdo, ale já si myslím, že je to zbytečné… Utopických románů je dnes mnoho a pochybuji o tom, že by se některé navzájem kopírovali. Je jen na nás, jakou sérii si oblíbíme víc. Já sice pořád spíš fandím HG, ale o tom teď mluvit nechci. Tenhle článek je totiž o Divergenci, momentálně největším hitu mezi knižními nadšenci a recenzenty.

Divergence. Název, který mnoha lidem dělá potíže. "Jak se to čte? S anglickým přízvukem nebo tak, jak se to píše?" Přemítá snad každý divergentní začátečník, který po knize pokukuje v knihkupectví. Když si tohle slovo vygooglíte, v obrázcích na vás vybafne spousta grafů a křivek. A jakmile se podíváte na význam, zjistíte, že divergence je odchýlení nebo také odklon.

Už na přebalu knihy se dozvíte, že se děj odehrává v polorozpadlém Chicagu, kde se obyvatelstvo rozdělilo do pěti frakcí a volba, do jaké frakce se vydáte, rozhodne o všem, na čem vám v životě záleželo. Na přátelích, styku s rodinou, na zaměření, na povolání…

Frakce jsou následující - Mírumilovní, Sečtělí, Upřímní, Odevzdaní a Neohrožení.

Každá frakce má svou specifickou funkci v celém systému a v každé žije určité obyvatelstvo, které žije se stejnými hodnotami a je ovlivňováno stejnými zákony.

Když je vám šestnáct let, nastává chvíle, kdy si musíte vybrat, kde chcete žít.

Je libo místo, kde vládne láska a odsuzuje se jakákoliv agrese? Nebo prostředí chytrých lidí, kteří stále leží v knihách? Či jedinci, co za jakýchkoliv situací mluví pravdu, nebo ti, co se dovedou vzdát všech osobních radostí, aby se měli dobře jiní? Ba naopak ti, kteří bojují jen za sebe a ničeho se nebojí?

Jakmile si zvolíte, není možnost to vzít zpět… Takže když si vyberete jinou frakci, než v které vyrostete, nemáte téměř žádnou možnost, abyste se ještě někdy viděli s rodinou… Protože na vás všichni budou pohlížet jako na zrádce.

Jenže co když vás pravidla, ve kterých vyrostete, rozčilují? Co když už se od malička chcete přiklonit k nějaké frakci, ale nemůžete o tom s nikým mluvit?

Beatrice vyrostla mezi Oddanými, ale vždy na to byla příliš sobecká a toužila po dobrodružství…

Takže co si zvolíte? Nebezpečí a možnost celkem pravděpodobné smrti, pokud při přijímacích zkouškách neuspějete, nebo klid a teplo rodinného krbu na úkor toho, že se budete celý život nudit a přetvařovat?



Myslím, že patřím nejspíš k jedné z mála výjimek, kdo skřípal zuby, když si Beatrice svou frakci vybrala…

Přímo mě rozčilovalo, že se příběh začal ubírat směrem, který jsem nechtěla!

Nevím proč, ale už při prvních dvou kapitolách jsem jasně věděla, kam bych chtěla jít a kam rozhodně ne…

Mými favority byla sečtelost a mírumilovnost. Naopak bych vážně se svou sobeckostí nemohla do odevzdanosti a se svou leností do neohroženosti… :D

Ale chápala jsem, že pro to, aby kniha byla dobrodružná, byla za potřebí frakce, která vám nedá ani chvíli oddechu.

Akorát já bych tam nepřežila ani den. :D

Romantická část příběhu byla moc hezká… byla věrohodná a postupná, až jsme se společně s Beatrice do krásného Tobiase také zamilovaly.

Závěr byl zajímavý a dost nemilosrdný… až jsem se musela přistihnout, že jsem snad poprvé v životě byla na straně "záporáků".

Jen docela jednoho výrazného nedostatku jsem si při čtení všimla - a to byly stále se opakující výrazy a přirovnání…

Neustálé dumání nad tím, do jaké frakce tedy skutečně patří, stálé srovnávání se s titulem divergentní, zvýrazňované projevy nervozity, jako například zpocené dlaně otírající si do kalhot nebo okousané nehty až k lůžkům…? To mě opravdu trochu rozčilovalo, protože to bylo skoro v každé kapitole!

Myslím, že kniha je to opravdu vynikající a nápad s frakcemi skvělý… ale pořád tu je pár ale, které mi brání v tom, abych dala plný počet hvězdiček.

Myslím, že tato kniha je možná malinko více přechválená… já bych osobně větší pozornost věnovala například knize Les rukou a zubů. Která byla napsána opravdu hodně citlivě a já byla dojatá snad na každé stránce…

Ale stejně budu nedočkavě vyhlížet další díl s názvem Isurgent… až z toho budu mít nervozitou zpocené dlaně a nehty okousané až k lůžkům… :D

Děkuji moc Tessis, za okamžité půjčení téhle knížky! Jsi vážně zlatá, děkuju! :)

Hodnocení: 4/5

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Tessis Tessis | 15. června 2012 v 22:43 | Reagovat

Není zač! :D :)) A celkem se mi tvá recenze líbí. Můj názor znáš! :D

2 Ája z 90210 :) Ája z 90210 :) | Web | 15. června 2012 v 22:47 | Reagovat

Vypadá to dobře! ;)

3 nel-ly nel-ly | Web | 16. června 2012 v 0:39 | Reagovat

Já nevím, ale zrovna ta romantická část mi chvílema přišla zbytečně přehnaně romantická...
a souhlasím, že jakmile byly řečeny fakce, bylo jasné, do které pujde a v duchu jsem se taky modlila, aby jendou přišlo překvapení - jenže to se nestává
hezká recenze, nemůžu se dočkat druhýho dílu, kruci!

4 sherylinlee sherylinlee | E-mail | Web | 28. června 2012 v 9:13 | Reagovat

Takže ja som túto knihu tiež čítala, najprv sa mi páčila, ale s odstupom času zisťujem, že mohla byť omnoho lepšia. Začala by som asi tým, ako sa hrdinka správala po smrti svojich rodičov. Vidno, že autorka ešte nezažila smrť nikoho blízkeho. Jasné, treba ísť ďalej, to však neznamená, že keď nastúpim do vlaku, budem sa lízať so svojim priateľom, akoby mi nikto nezomrel. Ďalej: ako sa dá mať svaly za necelý týždeň? Blud. Ani za mesiac! Kto cvičí, ten vie... A tie frakcie vznikli, aby zachovali mier, tak prečo to vyzerá presne opačne? Niekedy mi to veľmi pripomínalo Hry o život. Akurát Hry o život boli omnoho lepšie.

5 Yanny.)) Yanny.)) | Web | 28. června 2012 v 10:44 | Reagovat

[4]: Souhlasím s tebou.

6 Filipskh Filipskh | Web | 28. června 2012 v 18:37 | Reagovat

Recenze je pěkná! To se nezapře ;) Jenom Ti jaksi dát za pravdu nemůžu, jelikož jsem Divergenci ještě nečetl. Ovšem již čeká na stole. Skoro vždy čtu, že je to super dílo a takové ty další bláboly... Ovšem jsi zatím první, na koho jsem narazil a nevychvaloval toto dílo do nebes! No, uvidíme jaké budou mé pocity po přečtení knihy :)

7 Sara Whitney Sara Whitney | Web | 2. července 2012 v 19:44 | Reagovat

Knihu jsem dočetla před několika dny a musím říct, autorce klobouk dolů, na to že je to její prvotina, je to podle mého názoru opravdu dobré. Ano, je tam pár nesrovnalostí a děj se dá někdy předvídat, jak už psali lidé přede mnou, ale je to čtivé a napínavé a já knihu zhltla za jediný den a nemůžu se dočkat druhého dílu.

8 Jilly Jilly | Web | 14. července 2012 v 0:11 | Reagovat

Ta kniha mě dostala. Splnila všechna moje očekávání. Les rukou a zubů jsem na druhou stranu nečetla, ale měla jsem ho v rukou. Docela dost uvažuju nad tím, že mu dám ještě jednu šanci :)

9 Sofia Sofia | Web | 22. července 2012 v 14:39 | Reagovat

[7]: Musím s tebou súhlasiť, na to, že to bola autorkina prvotina to bolo vynikajúce.

Námet bol dobrý, bolo to dobrodružné a napínavé. A to, že niekomu narástli svaly za dva týždne, je síce pravda, že je to hlúposť, ale myslím, si, že to až taká dôležitú rolu v príbehu nehralo. Skôr som mala dojem, že autorke išlo o to, vykresliť niekoho - hlavnú hrdinku - ako ju určité veci v živote dokázali zmeniť.

Čo sa týka Lesa kostí, máš pravdu, ten príbeh bol úplne iný, skôr viac zameraný na city a s Divegenciou mal spoločné asi iba to, že bol rovnako dystópia.

10 Elle Elle | Web | 26. června 2014 v 13:21 | Reagovat

pre mňa je Divergencia jednou z najlepších kníh, aké som za posledné obdobie čítala. Súhlasím, má zopár ale, no tie sú pre mňa nepodstatné. :) Inak som sa ti tu trochu pomotala po článkoch a strašne zaujímavo píšeš recenzie, či už kníh, alebo filmov. :)

11 Yanny.)) Yanny.)) | 30. června 2014 v 23:27 | Reagovat

[10]: Moc ti děkuji za pochvalu! :) I u vás se mi líbí! :) Určitě vás ještě někdy navštívím :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama