Vítej v mém světě plném písmenek!

Spaziergang durch Berlin / Procházka Berlínem ^^

1. června 2012 v 1:55 | Yanny.)) |  ♥ Myslánka


28. května jsem byla v Berlíně. V hlavním městě Německa. A totálně jsem si to tam zamilovala.

Byl to takový spontánní a přitom plánovaný nápad s mou kamarádkou Martinou. Rozhodly jsme se, že se prostě na den podíváme do Berlína, na otočku si projdeme nejdůležitější památky, vyfotíme si je a nakoupíme si nějaké hadříky.

Hlavním popudem k tomuhle činu byla samozřejmě škola - každý rok je květen totálně nejnáročnějším měsícem z celého roku a my toho opravdu musíme stihnout hodně.

Nejenže končíme ročník a snažíme se zuby nehty prokousat do čtvrťáku, my musíme také chodit na odborné praxe v nějakém ekonomickém oboru, z toho psát seminární práci a také vytvořit prezentaci na nějaký vybraný předmět a tu potom prezentovat na patnáct minut před odbornou komisí, která se skládá z profesorů, ředitele a dvou tříd.

Tento rok jsme si s Martinou vybraly němčinu a prezentaci na téma "Spaziergang durch Berlin". Okamžitě nás napadlo, že nejlepší by bylo, kdybychom si tam opravdu zajely a všechno viděly na vlastní oči.

Jakmile jsme to začaly trochu více probírat, hned nás to nadchlo a došlo nám, že se možná kvůli škole konečně podíváme na nějaké zajímavé místo a něco si z těchto, pro nás jinak nesmyslných, projektů odneseme.

Slovo dalo slovo a 28. května jsme opravdu seděly ve vlaku směr Berlín.


Samozřejmě to předcházelo i nějakým těm nervíčkům - bylo totiž zcela na nás, jak si výlet naplánujeme. A vzhledem k tomu, že jsme měly jen 5 hodin na zvládnutí všech důležitých památek a také nákupů, tak jsme z toho byly trochu nervózní. Nebo pro upřesnění, já z toho byla trochu dost v háji. Když jsme se asi tři dny před tím, než jsme vyjely, konečně sešly a začaly to plánovat, měla jsem mírný nervový kolaps, protože jsem měla dojem, že to v žádném případě nemůžeme stihnout a někde se ztratíme.

To byste nás totiž musely znát… Já a Martina, známé firmy. My dvě, jakmile dáme hlavy dohromady, tak jsme schopné prokecat klidně i několik hodin, než si uvědomíme, že jsme došly někam úplně jinam, než jsme původně měly v plánu.

A v tomhle složení jeďte do cizího města, jen s mapou a foťákem v ruce! :D

Nakonec jsme všechno ale výborně naplánovaly. S velkou pomocí kamarádky Sandry, která je pomalu v Berlíně jako doma a ochotně se se mnou sešla a poradila mi, jakými dopravními prostředky máme jet, abychom se dostaly na určená místa.

Takže když jsme před polednem (vyjížděly jsme brzo ráno, abychom v Berlíně byly už ve 12 hodin) vylezly z vlaku, nebyla jsem z toho nakonec tolik nervózní, jak jsem předpokládala.

Když jsme dojely na "Hauptbahnof" v Berlíně, ze začátku to bylo velice zmatené a docela frustrující, protože jsme nemohly za živého Boha najít U-bahn, čili metro, kterým jsme se měly dostat k první památce.

K našemu překvapení totiž Němci příliš metro nepoužívají a spíše jezdí takzvaným S-bahnem, venkovním metrem, které je spíš něco jako normální vlak.

Jakmile nám ale průvodčí poradil (a rozuměl nám na naší německou otázku! :D) a my si po pořádných nervech koupily v neskutečně složitých automatech jízdenku, odjely jsme na první zastávku, Branderburger Tor, což je v podstatě neznámější Berlínská památka.

Jakmile jsme vylezly z metra a tuhle bránu spatřily, málem se mi zastavilo srdce.


Bylo vážně kouzelné, když jsem konečně na vlastní oči viděla něco, co jsem do té doby viděla jen na fotkách a obrázcích… Takhle památka mě zajisté okouzlila úplně nejvíc. Už jen proto, že je nejstarší, nebo proto, že je opravdu tak nádherná a efektní.

Od Braniborské brány to bylo už jen pár kroků ke všem ostatním důležitým památkám - k Reichstagu, Německému parlamentu:

Vítěznému sloupu: (to úplně vzdadu, to je ono :DD)

A památníku židovského holocaustu, který mi také opravdu očaroval… Německá historie mě vždy tak trochu "fascinovala", protože mám v oblibě knížky z doby 2. Světové války o osudech Židů… a tak bylo hrozně zajímavé, když jsem se mohla na vlastní oči podívat, jaký památník v Berlíně vystavili na památku zemřelých. Z pomníků udělali takové zajímavé bludiště, které se postupně zvyšuje a vytváří velice zajímavý obraz.

Pak jsme prošly zpět Braniborskou bránu a šly se projít po ulici Unter den Linden, což je něco jako náš Václavák.

Tam jsem si dala typický německý Carrywurst, který jsem chtěla hrozně moc ochutnat.

Pak jsme pokračovaly pešky na Französische strasse, odkud jsme jely U-bahnem na Kochstrasse, kde je známá památka Checkpoint Charlie, což je vlastně hraniční přechod mezi bývalým východním a západním Berlínem.


Odtud jsme vlezly zpátky do metra a na stanici Stadtmitte jsme přestoupily na jinou linku a vystoupily až na zastávce Alexandrplatz.

Kde je jejich známá televizní věž, která mi ale nepřipadala ničím nějak zajímavá, protože vypadala skoro přesně jako ta naše Žižkovská, akorát bez miminek. :D

Na Alexandrplatz je také jedno velice známé nákupní centrum Alexa, které nám doporučila Sandra. Ale protože nás už tlačil čas, šly jsme se radši podívat, odkud budeme vyjíždět už zpátky na Hlavní nádraží, kdybychom se náhodou v obchodech zdržely.

Měly jsme vlézt do S-bahnu a ten nás měl odvézt až na Hlavní nádraží. Jenže pro nás byl nadlidský úkol odjezdy S-bahnu vůbec najít. :D Měly jsme totiž zafixováno, že S-bahn bude něco jako naše česká tramvaj a tak jsme zastávky hledaly normálně v ulicích. Nedošlo nám, že na S-bahn je speciální nádraží a je to vlastně takový vlak… :D

Po tomto trochu zoufalém hledání a konečném nalezení, jsme raději nastoupily do vlaku a odjely na Hlavní nádraží, ve víře, že si nakoupíme tam, protože Hauptbahnnhof je už tak dost rozlehlé nákupní centrum.

Těšila jsem se na to, až konečně roztočím nějaká ta eura a přivezu si domů nějaký pořádný a hezký hadřík přímo z Německa, země, odkud jsou v podstatě všechny dobré obchody.

Byla jsem s prominutím opravdu nas*aná, když jsem zjistila, že všechny obchody s oblečením mají jako na potvoru zavřené! Nějak se nám povedlo se strefit zrovna do dne, kdy v žádném obchodě neprodávali ani kousek oblečení. Buď z důvodu politických, nebo jiných… ale zřejmě měli prostě stávku.

Ale to, že prodávali všechno a jen oblečení ne, a když už nějaký obchod otevřený měli, oblečení měli zadělané páskou jako na staveništi, to už bylo opravdu trochu k vzteku.

Ale nakonec to vlastně ani tolik nevadilo - koupila jsem si kabelku, tašku na rameno s nápisem I ♥ Berlin, nějakou bižuterii a přivezla jsem i spoustu dárečků a suvenýrů.

Musím říct, že jsem si to opravdu užila a byla jsem opravdu nesmírně šťastná, že jsme to s kamarádkou vážně zvládly jen takhle samy ve dvou, nikde jsme se neztratily a mohly jsme si to vychutnat.

Jsem na nás vážně pyšná, myslím, že už můžeme říct, že jsme vážně dospělé. :))

Do Berlína bych se jistě chtěla ještě někdy podívat, ale teď je pro mě obrovskou prioritou Londýn, který snad konečně plánuji na tyhle prázdniny. Držte mi palce, ať mi to vyjde.

Hlavně nám ale držte palce za týden, 7. června, až budeme náš projekt přede všemi prezentovat. A celý v němčině. To teprve budou nervy! :D
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Rozka Rozka | Web | 1. června 2012 v 9:45 | Reagovat

Páni, krásně fotky, moc Ti to tu sluší :)
V Berlíně jsem byla třikrát a nedám na něj dopustit, jelikož se učím na německé škole, chtěla bych potom získat stipendium a jít na výšku právě do Berlína :)

2 Verča Verča | Web | 1. června 2012 v 11:03 | Reagovat

Super článek. :) Já v Berlině nikdy nebyla, ale rozhodně se tam chci jet podívat, stejně jako do Londýna a vlastně skoro všude :D S tou školou to máme stejný. Dneska odevzdáváme seminárku a 7. 6. obhajujeme. :/ akorát ne v němčině :D

3 sayury sayury | Web | 2. června 2012 v 12:22 | Reagovat

Haha, pěkný "cestopis" :D První fotkou jsi to zabila :D Koukám tedy, že jste ve zdraví cestu přežily :D Tak hlavně, že se vám tam líbilo :D Like za odvahu! Jen s mapou do berlína...jelikož neumím německy nic snad krom Hallo a Ich heisse, tak bych byla v pytli :D

4 Fleur 花 Fleur 花 | Web | 2. června 2012 v 17:24 | Reagovat

Já bych tsaky někam jela.
Ugh ty jo škola :D ani mi to nepřipomínej, naposled jsem tam jako student byla ještě v dubnu a od tý doby jsem doma a šprtam se na přijímačky :D

5 Lisbeth Lisbeth | 3. června 2012 v 15:43 | Reagovat

Ten mírně chaotický pocit důvěrně znám:D Btw, kdybyste chtěly, můžu vám dát ještě nějaké fotky, nevím, jestli jste stihly třeba tu skleněnou kupoli na střeše Reichstagu, ale fotek z Berlína mám  vcelku dost, takže jsou k dispozici:) Vlastně vám můžu poradit i s němčinou, kdyby byl problém, ale určitě to zvládnete, dámy :)))

6 Lauralex Lauralex | Web | 3. června 2012 v 19:55 | Reagovat

Článek si přečtu pozdějc, teď nestíhám. (ale už teď můžu říct, že Německo miluju a až budu dospělá, chci se tam přestěhovat)
Přišla jsem ti totiž říct, že jsem tě nominovala do jakýhosi řetězáku, co teď putuje blogama, tak jestli si to budeš chtít vyplnit, můžeš. :)

7 Rodaw Rodaw | Web | 4. června 2012 v 18:06 | Reagovat

To Ty jsi Yanny úžasná, protože jsi celý projekt vymyslela. Já ho pouze dala v Brně :) No na prvním srazu jsme mluvily tak o všem možném, na další už se vymýšlí témata :))
Bylo by fakt skvělý, kdybychom se o prázkách mohly takhle setkat, kdyžtak to zkus na Všem setkání navrhnout :-) To by byl potom mega sraz a to by bylo mega super!! :-))
My zatím ještě nevíme, kdy další sraz přesně proběhne, ale předběžně buď někdy koncem června a nebo na začátku prázdnin (asi, plus minus) :))
A ty knihy na fotkách jsou nové knižní přírůstky, které si holky koupily :)

8 Margareta Margareta | E-mail | Web | 6. června 2012 v 13:02 | Reagovat

Páni, závidím a docela vás obdivuju, nevím nevím, jestli bych si takhle troufla vyrazit na vlastní pěst do německého města. :) Mimochodem, v oblíbených odkazech máš uvedenou starou adresu i název mého blogu... už to není U Jéčka, nýbrž U Margarety a adresa je: www.mmargareta.blogspot.com. Budu ráda, když mě budeš mít v odkazech i nadále. :)

9 Gauri Gauri | Web | 9. června 2012 v 11:47 | Reagovat

Skvělej článek! Je vidět, že jste si to s kamarádkou vážně užily. Já tohle plánuju taky, akorát se chci podívat spíš do Paříže. A musím sehnat brigádu a vydělat si na to. :D
Berlín mě moc neláká, mohla jsem tam jet se školou, ale tak nějak se mi do toho nechtělo... :-D
Super fotky. Moc Ti to na nich sluší. :-)
Jinak s tím projektem držím palce, já bych se z toho asi zbláznila. :-D

10 Sajü Sajü | Web | 16. června 2012 v 11:02 | Reagovat

Tak jsem se k tomu přečtení konečně dostala a myslím, že si to přečtu ještě jednou!:D Jak si představím ten pár černocha s běloškou, o kterém jste mi vyprávěly, musím se smát!^^ Fotky jsou úžasné a naprosto jsi mě naladila na to, jet tam znovu a zase!:( Bože, jak já bych se teď chtěla procházet kolem Holocaustu a užívat si to, zatraceně!!!>.< Dobrá, jdu si to projet ještě jednou! :[[
Jsem ráda, že už tak nějak chápeš proč po něm tolik prahnu♥
A nějak se určitě musíme domluvit, ať se sťukneme! ;-) Musíš mi povyprávět o tom, jak jste zvládly projekt :D Na to jsem zvědavá ^_^

11 Pavlůša Pavlůša | E-mail | Web | 18. července 2012 v 19:53 | Reagovat

fajn fotky :)

12 blog blog | E-mail | Web | 19. června 2014 v 0:20 | Reagovat

Hello!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama