Vítej v mém světě plném písmenek!

Červen 2013

Rudá jako rubín - Kerstin Gierová

17. června 2013 v 11:55 | Yanny.)) |  ♥ Přečteno


Když jsem poprvé slyšela o knize Rudá jako rubín, pocítila jsem nějaký zvláštní pocit v břiše.

Je to taková moje knižní intuice a zatím mi vždycky vyšla - umí mi poradit, jakou knihu si přečíst a přesvědčí mě, abych si ji sehnala.

Ani nevím proč to byla zrovna Rudá jako rubín, ale nějak mě okouzlila. Možná svou obálkou (a nebylo to jenom proto, že je růžová), ale hlavně pro ty dvě kreslené postavičky na obálce, které svým oblečením slibovali historii a ty dobové šaty, které tolik miluji.
Když jsem se dozvěděla, že kniha je o cestování časem, hned jsem ji začala shánět.

Protože cokoliv, co je spojené s časem a možností podívat se do minulosti, to mě přímo láká.

Gwendolyn je úplně normální holka z úplně nenormální rodiny. Všichni jsou tam tak trochu podivíni a mají nějaké "schopnosti".

Gwendolyn třeba vidí mrtvé, její teta vidí do budoucnosti a sestřenice Charlotte je předurčena k tomu, že bude umět cestovat časem.

Jenže když Charlotte dospěje do věku, kdy se má přemístit o několik let zpátky, najednou je to zrovna Gwendolyn, kdo se zčista jasna objeví před svým domem, ale 100 let před tím, než se narodila.

Tak Gwendolyn zjistí, že to ona je ta, která má cestovat časem a "zařizovat tam různé pochůzky", ale k jejímu zděšení, není vůbec vyučená!

Lola a kluk od vedle - Stephanie Perkinsová

14. června 2013 v 11:15 | Yanny.)) |  ♥ Přečteno


Lola a kluk od vedle je oddechová holčičí knížka, kterou jsem si dovolila přečíst po opravdu hodně dlouhé době samé povinné četby. Ale není to jen tak ledajaká další "růžová knihovna", jak ráda říkám všem knihám, které jsou pro dívky od 10 do 20 let. Je to něco víc.

Stephenie Perkins, autorka knihy, vytvořila unikátní hlavní hrdinku, která mi byla opravdu sympatická.

Nebyla to další "hvězda školy" nebo naopak "šedá myška", ale originální bytost jménem Lola, která byla tak neuvěřitelně neobyčejná, až z toho šla hlava kolem.
Lola má dva tatínky - vychovává jí homosexuální pár, z čehož je jeden z nich její pravý biologický strýc, který ji společně se svým partnerem adoptoval. Její pravá matka a otec brali drogy a zřekli se jí.

Lola ale není zvláštní jen v téhle situaci s dvěma tatínky (nebudete mi to doufám mít za zlé, když řeknu, že mě to v knize trochu zaskočilo, ale rozhodně ne pobouřilo), Lola vyniká ještě v jednom - naprosto bláznivě se obléká.

Má ráda co nejvíce nápadnou a odvážnou módu, takže jí vůbec nevadí, když si vezme růžovou paruku na rande nebo robustní šaty Marie Antoinetty na školní ples. A to bylo právě to, co se mi na ní vážně hodně líbilo!


Nebyla tuctová, snažila se vynikat. Neseděla doma v koutě a nepočítala z nudy utíkající vteřiny na hodinách, ale snažila se sebou něco dělat. Snažila se tvořit a pracovat na sobě. To bylo tak sympatické, že mi i představa jejích šílených módních výstřelků nedělala problémy.

Kniha se snaží být také trochu záhadná, vzpomínky na určité lidi odkrývá postupně, takže vy přirozeně čtete a čtete, abyste přišli na důvod toho, proč je Lola tak nesvá z toho, že se mají zpátky přistěhovat dvojčata - holka a kluk, které kdysi znala…

Recenze: Velký Gatsby, velkolepá podívaná plná skvělé hudby

13. června 2013 v 13:15 | Yanny |  ♥ Recenze na filmy
Před tím, než se pustím do recenze na film Velký Gatsby, který teď zase hýbe s filmovým celým světem, chtěla bych říct několik slov k tomu, jaké mám plány s rubrikou Recenze k filmům. Vždy jsem tuto rubriku trochu zanedbávala. Protože upřímně - kdo stíhá psát recenze na všechny skvělé filmy, které kdy viděl? Je jich tolik… U knih je to snazší, s těmi strávíte víc času než jen dvě hodiny, více nad nimi přemýšlíte a už během čtení dumáte nad tím, co do recenze napíšete. Stejně mě to ale mrzí, že i tu druhou kulturní část mého já, tak zanedbávám. Moc lidí to neví, ale jsem velkým milovníkem i filmů a neskutečně ráda chodím do kina. Nejraději bych viděla všechny filmy na světě, přečetla všechny knihy… A když je nějaká kniha zfilmovaná, ještě lepší! Čím se ale tahle změna v mém "tvůrčím plánu" objevila? Možná je to tím, že mám konečně trochu více času- ano, skutečně se mi podařilo úspěšně odmaturovat (a musím si to v duchu říkat denně, protože to pořád nějak nechápu), ale hlavní důvod je ten, že jsem začala pracovat v kině. A mám tak všechny promítané filmy zadarmo. Není to snad dostatečný důvod se konečně pořádně pustit do recenzí na filmy? Upřímně, kolikrát stojíte před tabulí nabídky filmů v nějakém multiplexu a nevíte si rady? Snad vám mé názory pomohou.


Velký Gatsby
Hrají: Leonardo DiCaprio, Carey Mulligan, Tobey Maguire, Isla Fisher
Žánr: Drama, Romantický
Recenze:
Byl to nejočekávanější film letošního jara. A také nakonec i nejúspěšnější.
Velkého Gatsbyho jsem vždy znala jen jako knihu, o které jsem si vždycky říkala: "Jednoho krásného dne si ji přečtu." Stejně jako u spousty dalších děl.
Někdo znal starší filmové zpracování s Robertem Redfordem. Já upřímně ne, ale třeba mí rodiče přirozeně ano.
Když jsem se poprvé dozvěděla, že by Velkého Gatsbyho měl hrál Leonardo DiCaprio, přišlo mi to tak přirozené, že jsem si to automaticky spojila s dalším Oscarovým snímkem, aniž bych vůbec věděla, jaké to bude.
Pokud mě už nějakou chvilku znáte, víte, že jsem na takové filmy a knihy trochu "ujetá".
Tragická láska, móda období mezi světovými válkami, světová klasika…

Jak se připravit na maturitu a přijímačky na VŠ? Hlavně se nezbláznit a koupit si ty správné knihy...

12. června 2013 v 11:24 | Yanny.)) |  ♥ Projekty
Období čtvrtého ročníku je nejobávanější z celé doby docházky na střední školu.
Já osobně z toho měla takovou hrůzu, že se mi o tom zdálo dokonce už ve třeťáku.
Čtvrtý ročník není jenom maturita, je to i rozhodnutí, jakým směrem se bude ubírat váš život.
Už na začátku čtvrtého ročníku se musíme umět správně rozhodnout, které předměty si vyberete k maturitní zkoušce, protože od toho se bude odvíjet i to, jakou přihlášku si na vysokou školu podáte.

Když se například budete chtít hlásit na fakultu sociální- měli byste si dát základy společenských věd, protože jsou souborem všeobecného přehledu. Pokud budete chtít jít na ekonomickou školu, je dobré maturovat z matematiky, pokud budete skládat nějakou zkoušku z cizího jazyka, je dobré se pro něj rozhodnout i k maturitě… Protože je přeci lepší "zabít dvě mouchy jednou ranou", že?

Vzhledem k tomu, že jsem úspěšně přežila tohle příšerné období a měla jsem z toho opravdu obrovské "bobky", chci se s vámi podělit s něčím, co mi samotné pomohlo.

Jak víte (je to také velice patrné z celého mého blogu), jsem zastáncem jen a jen věcí tištěných a skutečných.
Jakmile mám na výběr mezi elektronickou nebo tištěnou podobou, okamžitě vyhrává ta možnost, která mi umožňuje držet předmět studia nebo zábavy v rukou.
A tak jsem hledala nějaké knihy, které by mi mohly pomoci k dopracování se k mým cílům - tedy složit maturitní zkoušku a následně i přijímací zkoušky.

Kurz tvůrčího psaní – Jincy Willetová

9. června 2013 v 14:04 | Yanny.)) |  ♥ Přečteno



Kurz tvůrčího psaní už jen svým názvem láká všechny knihomoly a pisálky. Opravdu se nebojím prohlásit, že každou duši, která ráda píše, název této knihy zaujme.
Z nějakého důvodu název a obálka působí dojmem, že jde o učebnici nebo příručku pro začínající spisovatele, ale naštěstí k tomu je připsán i přídomek - "detektivní román", takže máme všichni hned jasno.

Poprvé jsem na knihu narazila u KristianyAlex, která na ní také psala recenzi a mě úplně nadchla. Ani ve snu by mě nenapadlo, že bych na ní mohla narazit v Levných knihách jen za pár korun! Už předtím jsem totiž byla přesvědčená, že si ji musím sehnat, ať to stojí, co to stojí.

Přijde mi zvláštní, že knihu zařadily do Levných knih a o tolik ji zlevnili, protože jsem tak zvyklá spíše u knih, o které příliš není zájem a ne u tak kvalitních a originálních knížek jako je Kurz tvůrčího psaní.

Věřím, že ne všechny možná může styl, kterým je kniha napsaná, zaujmout, ale o to je ještě víc zajímavá.

Kniha se celou dobu vlastně zabývá stylem psaní účastníků kurzu, a tak mi přišlo velmi odvážné, že hlavní hrdinka, Amy, dokáže tak dobře kritizovat ukázky ostatních.

A o to víc u mě stoupla v ceně spisovatelka, která si dokázala tak pohrát se stylem, že zvládla napsat i hodně špatnou ukázku povídky, aby bylo vidět, že ne všichni umí psát. A tím dělala příběh reálnější.

Samotná Amy, hlavní hrdinka knihy, která vede kurz tvůrčího psaní, je taková velká záhada knihy. A to ještě ani nemluvím o celé detektivní záplatce.

Amy je velký samotář. Žije sama se svým psem, na svém kontě má několik vydaných knih a dvě manželství… ale stejně jako je Amy uzavřená před všemi lidmi ze svého okolí i nám se odkrývá velice postupně.

Největší přínos, který mi rozhodně tahle kniha přinesla, je to, že i přes velice zajímavou zápletku, příběh, zábavnou a příjemnou formu vyprávění, je to také hlavně kniha dost poučná pro začínající spisovatele.

Najdete zde mnoho rad pro pisálky, ale velice nenásilnou formou. Pokud budete chtít, můžete se z toho sami poučit a pokud ne, můžete to brát pouze jako součást příběhu a rady od učitelky svým žákům.