Vítej v mém světě plném písmenek!

Lauren Oliver – Delirium

27. července 2013 v 21:11 | Yanny.)) |  ♥ Přečteno



Delirium od Lauren Oliver je dílo, které ve mně vyvolalo velká očekávání, vzhledem k jeho populárnosti ve světě bloggerů - vášnivých čtenářů young adult a dystopických příběhů.

Nedá se říct, že by mě to zklamalo, ale aby se mi snad rozbušilo srdce z dramatických scén, to se říct nedalo. Na druhou stranu mi jedna scéna vyrojila na tváři kutálející se slzu, a tím pádem musím uznat, že to opravdu zdařile napsané je.

Lena je sedmnáctiletá dívka, která brzy dosáhne plnoletosti. V jejím světě to znamená hlavně to, že musí podstoupit jistou léčbu a vybrat si svůj životní protějšek.

Lena totiž žije ve světě, kde je láska pokládaná za nemoc a všichni se z ní musí vyléčit, jinak jim hrozí, že z lásky zešílí a zemřou.

Abych byla upřímná, tak toto byla hlavní originální myšlenka knihy, protože pak již samozřejmě následuje vše, tak jak to očekáváme.

Lena je sice celý život vychovávaná k tomu, že zamilovat se do někoho znamená smrt, a proto se musí chovat podle vyhraněných pravidel a v žádném případě nedělat nic protizákonného jako jít po zákazu vycházení z domu, nebo se snad bavit s kluky, pak ale přesně všechno tohle udělá.

Poté přichází to, co všichni čekáme - zamiluje se, najednou ji dojde, že láska není nemoc, ale smýšlení všech lidí okolo je špatné a mají jen vnucené názory na život a rozhodne se svým novým klukem utéci…

Nechci, aby to znělo nějak arogantně, ale upřímně, kdo z vás si vlastně všechno nedomyslel již dopředu?

Vůbec neříkám, že to není správné holčičí čtení, které upozorní všechny mladé ale i starší, že máme být vděční za naší "demokratickou" společnost a že ne vždy to tady bylo tak volné, abychom si mohli poslouchat hudbu, kterou si přejeme a bavili se, s kým se nám zachce…



Ale na druhou stranu, těchto knih je již v dnešní době tolik, že má člověk dojem, že spisovatel doma sedí a říká si: "Hmm, tak dystopické romány dnes frčí, co udělat další společnost, která zakazuje třeba… hm, já nevím, třeba lásku." A šup, jde celou trilogii napsat.

K tomu samozřejmě otevřený konec, aby čtenář okamžitě sáhl po druhém dílu…

Neříkám, že se tyto romány dobře nečtou, v dnešní době nejsou aktuální a není tu takové to "co kdyby…" že člověk nezačne doma pod peřinou dumat nad tím, že by se to snad i mohlo stát.

Protože vlastně - nějakému diktátorovi doopravdy může přeskočit, opustí ho jediná žena, kterou kdy milovat a jde obrátit svět vzhůru nohama…

Ale člověk, který před tímhle románem četl skoro totožnou dystopii Oškliví, tak se vlastně ani neubrání srovnávaní a neřekne si: "Ha! Něco podobného jsem už jednou četl!"

Mně často během čtení vrtalo hlavou, co by vlastně člověk dělal, kdyby ho někdo takto od narození vychovával. Myslíte si, že by opravdu najednou prozřel a měl skutečně ten pocit, že to ta společnost dělá špatně?

Stále jsem nad tím přemýšlela a uvědomila si, že Lena byla vlastně velice odvážná, když do celého románku s Alexem šla. Mohla si přece pořád myslet, že všechny příznaky zamilovanosti jsou zmíněná smrtelná nemoc.

Jako velké plus pro mě byla kamarádka Hana, která mi byla svým malým soukromým odbojem v podobě zakázané hudby a párty vlastně opravdu sympatická. Těším se, až jí v dalších dílech dá Lauren více prostoru.

Alex na mě upřímně moc extra nezapůsobil, ne že bych "áchala a óchala" při každé jeho větě, byl to prostě takový ten typický knižní vysněný kluk. Ale samozřejmě, že bych ho brala také, stejně jako všechny ostatní. :D

Opěvovaný úžasný otevřený konec mě vlastně ani nějak nedostal, protože mi o něm všichni říkali, a tak jsem čekala nějakou fakt pecku… Něco neodvratitelného, co vám obrátí žaludek i city naruby. V tomhle případě ale stejně si myslím, že to Lauren nějak zařídí, aby to nakonec dobře dopadlo. Nebo snad ne? ;)

Dávám takové ty klasické 3 hvězdičky, které říkají, že mě to neurazilo a vlastně ani úplně nesrazilo k zemi.

Pak si ale říkám, že tam vlastně jeden okamžik, který mě dostal do pomyslných kolen, byl - a to když regulátoři zabili toho malého pejska ze sousedství. (Och, doufám, že jsem teď příliš nespoilerovala, to snad takový zvrat v ději nebyl).

To jsem totiž opravdu vyrojila jednu, nebo snad i víc slz. Bylo to napsané krásně citlivě. A tak přidávám o půl bodu hodnocení knihy navíc.

O to víc se těším na román od této autorky, Lauren Oliver, se kterým se představila v naší republice vlastně poprvé - a to Chvíle před koncem.

Ten jsem si koupila na popud skvělým recenzím již někdy o Vánocích 2011 a stále na to nenašla čas. Tak snad se někdy z těch všech plánovaných knih vyhrabu a dám jí přednost.

Věřím totiž, že by se mi to snad mohlo líbit víc než Delirium a já tak konečně pořádně přijdu na chuť spisovatelce, které "zdobím" nebo spíš "hanobím" poslední díl její triologie, a to knihu Rekviem, kde je můj velectěný obličej. :D

A ještě si neodpustím jednu poznámku - název Delirium je výborný, jelikož v lidech evokuje spoustu věcí, například drogy, sex, nepředstavitelně dobré pocity. Spousta lidí se mě při čtení ptalo, o čem kniha vlastně je. Vážně je to zajímalo. To je neskutečně dobrý obchodní tah a perfektní název knihy pro mladé. Že ano?

Děkuji nakladatelství CooBoo, že mi umožnili si knihu přečíst a darovali mi recenzní výtisk! Děkuji!

Hodnocení: 3,5/5

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Frozie Frozie | Web | 27. července 2013 v 21:24 | Reagovat

Tady je moje recenze ;)
http://c-ind-ere-lla.blog.cz/1307/lauren-oliver-delirium

Mně osobně se tahle série moc líbila, i když úroveň klesá, tak to rozhodně nebylo špatné. A rozhodně si sérii někdy přečtu znova.
Naopak mě tolik nenadchly Chvíle před koncem, asi jsem od toho čekala trochu víc, ale čtení rozhodně nelituji :)
Lauren patří rozhodně k mým oblíbeným autorkám :)

2 Roxanne Roxanne | Web | 27. července 2013 v 21:44 | Reagovat

K téhle sérii jsem se nikdy nedokopala a nejspíš se to už ani nestane, nevím nějak mě to neláká, i když ty obálky jsou fantastický.
Jinak to s tím TAGEM samozřejmě udělej :D, já to taky chtěla udělat v podobě videa, ale prostě si před tou kamerou připadám nepřirozeně, stříhat neumím a to by bylo na dlouho a vůbec.. Nechci se na to za dva roky podívat a myslet si: jak jsem mohla řikat takový voloviny? :D
Ale jednou video natočím, doufám :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama