Vítej v mém světě plném písmenek!

Norské dřevo – Haruki Murakami

14. srpna 2013 v 22:09 | Yanny.)) |  ♥ Přečteno


Norské dřevo je světoznámý titul, který nám doporučovala lektorka přípravných kurzů na žurnalistiku. K mému překvapení ho ale příliš mých vrstevníků nezná.

Mnoho lidí může odradit skutečnost, že se jedná o dílo japonského spisovatele a celý děj se odehrává v Japonsku, protože co si budeme nalhávat, tyto předsudky u nás stále přetrvávají, ale asi vás uklidní to, že byste to bez jména autora a nějakých zmínek o asijské kuchyni vůbec nepoznali.

Norské dřevo je název písničky od Beatles, kterou má ráda hlavní hrdinka.

Je to zvláštní název a vůbec ve vás neevokuje děj, který se v knize odehrává.

Je to kniha o studentském životě a mladé tragické lásce.

Líbilo se mi, že jsem na knihu narazila zrovna teď, ve svém věku, protože je o stejně starých hrdinech - devatenáctiletých vysokoškolácích.

Styl psaní autora byl neskutečně příjemný a vážně lehce se četl.



Na druhou stranu mi ale trochu vadilo, jakým způsobem se vlastně autor vypořádal s osudy všech hrdinů - všem nakonec připravil stejný osud.

Celé pojetí knihy bylo velmi citlivé, ale svým způsobem také depresivní a reálné.

Bylo mi jasné, že takové příběhy se v životě stávají, že smrt milovaného člověka může ovlivnit životy všech jeho blízkých.

Hlavní hrdina mi byl neskutečně sympatický a jeho láska k Velkému Gatsbymu a literatuře mi sympatie ještě umocňovala.

Menší japonský prvek bych viděla v sexualitě hrdinů - přišlo mi, že si autor nedělal starosti o to, s kým koho pustí do postele, ačkoliv to hrdinům může občas připadat nepřirozené.

Mně osobně dělalo trochu problémy jedno "utěšovaní" v podobě sexu na samém konci knihy, protože bylo podle mého názoru zbytečné… Ale brala jsem to jako součást příběhu a toho, jaký autor byl.

Pokud byste někdy hledali zvláštní a nostalgickou knihu, tak je to rozhodně tato.

Musím říct, že se mi to opravdu líbilo a celkový dojem byl velice příjemný.

Midori pro mě byla nejlepší postavou knihy a zamilovala jsem si ji okamžitě, proto jsem ji celou dobu fandila a byla ráda, jak to s ní nakonec dopadlo.

Myslím, že tuto knihu velice ráda doporučím svým přátelům dál. Je to něco tak zvláštního a ojedinělého, že by se s tím měl každý seznámit!

Tímto bych chtěla poděkovat nakladatelství Odeon za poskytnutí recenzního výtisku. Děkuji!

Hodnocení: 4/5

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 eM. eM. | Web | 15. srpna 2013 v 7:22 | Reagovat

Taky jsem Norské dřevo četla a souhlasím s tebou, že mě trochu rozhodilo, že všichni měli, jak píšeš, stejný osud... Ale jinak se mi kniha líbila a určitě se podívám i po dalších Murakamiho dílech. :)

2 Fée Fée | E-mail | Web | 15. srpna 2013 v 10:23 | Reagovat

Midori mám taky nejraději. Ale osobně mi v porovnání s dalšími autorovými díly přijde Norské dělo slabší - spousta čtenářů to nevidí, taky jsem si toho všimla až na druhé dočtení, ale je napsané hodně kolísavě a nevyváženě (něco je popsané do detailu, něco skoro přeskočené). Ale pokud se ti zamlouvá Murakamiho styl, určitě zkus nějaké jeho další kousky, já mám moc ráda třeba Afterdark nebo Sputnik, má láska a Kafka na pobřeží ;-)

3 Myanmar Myanmar | Web | 17. srpna 2013 v 16:19 | Reagovat

Od Murakamiho jsem četla dvě knihy - druhou byla "Na jih od hranic, na západ od slunce", a Norské dřevo se mi líbilo o hodně víc :) Možná to bylo i těmi odkazy na Beatles, které miluju, těžko soudit. S tvými výtkami docela souhlasím (zejména ten stejný osud všem), ale i tak to je dobrá kniha a rozhodně stojí za přečtení.

4 Denise Brooks Denise Brooks | Web | 29. srpna 2013 v 20:59 | Reagovat

O téhle knížce se mi zmiňoval jeden kluk, okamžitě mě zaujala a když teďkom čtu tvoji recenzi, asi si ji někde seženu :).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama