Vítej v mém světě plném písmenek!

Hledání Aljašky - John Green

1. února 2014 v 22:18 | Yanny.)) |  ♥ Přečteno

John Green je náš nový Bůh, kterého všichni uctíváme a jeho knihy hltáme. Ano, bezesporu píše nádherné knihy. Já bych ho sama přirovnala k takovému novému mladému modernějšímu Nicholasu Sparksovi.

S romány od Johna jsme se začali seznamovat už díky knize Hvězdy nám nepřály, která se velice rychle stala hitem jak mezi bloggery, tak i mezi ostatními čtenáři. Není divu, tato kniha je skvělá - citlivá, pravdivá a přitom neskutečně zábavná.

Proto netrvalo dlouho a Knižní klub vydal i jeho prvotinu Hledání Aljašky. Jenže já jsem knihu sehnala dříve v angličtině, ještě před vydáním českého překladu, tak jsem se rozhodla, že ji budu číst "nadvakrát" a střídat češtinu a angličtinu.

Anglickou verzi jsem sehnala od své spolužačky ze školy, která si ji koupila přímo v Americe a byla z ní naprosto nadšená. Českou verzi jsem dostala jako dárek od "Knížíška", což byl projekt, který vymyslela Suši. Měli jsme si vybrat tři knihy, které bychom rádi dostali pod stromeček. Z těch jsme dostali jednu a stejně tak jednu poslali dalšímu člověku, který byl do projektu zapojen. Myslím, že to byl naprosto skvělý nápad a byla moc ráda (a nemluvím jistě jenom za sebe), kdyby Suši takový projekt pořádala každý rok. :) Já jsem tedy balíček od Knížíška dostala od Elišky, které touhle cestou moc děkuji! Stejně jako Karolíně, která mi zase půjčila anglickou verzi.

Takže jak už jsem řekla - knihu jsem četla "nadvakrát". Nejdřív jsem přečetla kapitolu anglicky a pak česky. Takže si dovede představit, jak dlouho mi to trvalo a jak mi to dalo docela zabrat.

A co bych vůbec řekla na Aljašku?

Musím říct, že mám trochu rozporuplné pocity.

Nebudu vám lhát - čekala jsem víc. Na Aljašce je vidět, že je Johnovou prvotinou.



Já osobně bych vůbec nebyla proti, kdyby kniha byla dvakrát delší, ale o to víc procítěná.

Kniha se vlastně dělí na dvě části:

Na předtím a potom.

Jenže ani jedna z těch částí není příliš dlouhá, rozepsaná, procítěná.

Nevím, možná jsem si jen dala díky Hvězdám vysokou laťku, ale opravdu mi tam něco chybělo.

Zatímco anotace a celkově slíbený děj vypadá moc dobře…

Miles je takový ten klasický ňouma, se kterým se nikdo příliš nekamarádí. Tak si libuje v zvláštním koníčku: Zjišťuje si, zapisuje a učí se poslední slova slavných lidí. Něco jako: "Půjdeme tudy, je to zkratka."

Miles má celkově život trochu nezáživný, a tak se rozhodne, že s tím něco udělá a vydá se do internátní střední školy, kde dřív studoval jeho otec, aby zažil nějaké dobrodružství, našel si přátele a možná snad i dívku... Rozhodne se prostě hledat velké možná.

Jak už jsem řekla - kniha je rozdělená na před tím. A na po tom.

Co se stane uprostřed knihy tak nějak dokážete předem odhadnout sami a nemusím vám to ani spoilerovat.

Hrdinové jsou teenageeři ze střední školy - což jsem podle anotace příliš nepoznala a myslela si, že Miles nastupuje do prvního ročníku na vysoké škole. O to jsem byla trochu víc zklamaná, že jsem četla vlastně román o mladších hrdinech, než na jaké jsem se těšila. Nevadilo to, jen by to chtělo asi trochu víc upřesnit...

Celkově se musím přiznat, že jsem nějak Milesovi to zamilování nemohla věřit. Stejně tak jako jsem si nedokázala pořádně oblíbit Aljašku. Ačkoliv byla skvělá, sbírala knihy a byla neskutečně praštěná.

Ačkoliv byly postavy popsány skvěle a měly velký potenciál, aby se staly těmi mými oblíbenými a milovanými, nestalo se to. Nevím proč. Zkrátka jsem s nimi nestrávila tolik času, kolik jsem chtěla.

Přišlo mi, jako bych se s nimi znala jen týden a ne rok, jak si jistě zasloužili.

Tohle je zkrátka jedna z těch knih, u kterých stojí za to se rozčilovat, proč není delší. A ne proto, že by byla tak skvělá a vy byste nechtěli z děje odejít, ale prostě proto, že jinak jste se do toho nedokázali pořádně ponořit.

Je to obrovská škoda, ale na druhou stranu chápu, proč to tak je - John Green byl nejspíš rád, že něco skutečně napsal a že mu to vydali a taky se mu to vlastně koneckonců povedlo skvěle, že to nezamýšlel jako takový ten pětsetistránkový román, ačkoliv by si to takový příběh jistě zasloužil.

Čekala jsem, že budu někdy v průběhu knihy plakat - stejně jako jsem lila potoky slz u Hvězd. Nestalo se to ani jednou. Dokonce jsem nebyla ani dojatá.

Spíš jsem byla jednoduše rozčarovaná, zmatená a zklamaná a stále si v hlavě omílala otázku: To je jako všechno?

Druhá část, která přišla POTOM. Byla taková hodně chaotická. Říkala jsem si, jestli vlastně tedy na něco přijdou, jestli to bude mít své vysvětlení nebo ne. Jestli se opravdu dozvíme ty poslední slova, která Miles tak rád sbíral... Nedozvěděli jsme se nic.

Jen jsme stejně jako všichni studenti na střední škole, kterou naši hrdinové navštěvovali, mohli polemizovat a filozofovat nad otázkou, co je v životě důležité, jak se dostanete z tohoto labyrintu a kam se podějeme po smrti...

Neříkám, že to byla přímo špatná kniha. Rozhodně patří k těm všem lepším, které jsem četla, ale musím se přiznat, že jsem teda asi už trochu rozmazlená a nenadchne mě všechno.

Možná je to takový ten klasický vzorec toho, když knihu lidé příliš vychválí - vy pak čekáte, že si sednete na zadek a přitom nemáte chuť nad knihou ani příliš vzdychat nadšením.

John Green je skvělý spisovatel. Jeho témata jsou skvělá. Ale stejně jako Nicholas Sparks nejdřív asi musí své pero pořádně vypsat, aby potom psal ty své nejlepší romány. Přece jenom (a nechci ho srovnávat, ale neubráním se tomu) i Sparks napsal nejdřív tenké románky, které na čtení nebyly nějak úchvatné (jako Nezapomenutelná cesta a Zápisník jedné lásky) a stejně se z toho staly úžasné filmy a Sparksovi pak začaly vycházet opravdové tlusté procítěné romány jako Poslední píseň nebo Bezpečný přístav.

Johnovy "Hvězdy nám nepřály" budou již toto léto v našich kinech. (Pokud jste ještě neviděli knižní trailer, tak to koukejte napravit tady.) Myslím si, že nebude trvat dlouho a svého zfilmování se dočká i Aljaška. A nebudu lhát - budu se těšit a do kina půjdu hned, jak to půjde. Jen prostě nemohu dál plný počet hvězdiček. Byly už lepší...

Hodnocení: 3/5

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Sasha Sasha | Web | 1. února 2014 v 22:26 | Reagovat

ja som aljašku čítala skôr ako TFIOS, kedže som ich dostala naraz, takže som nebola schopná to takto porovnať :) skvela recenzia :)

2 EM EM | Web | 1. února 2014 v 22:41 | Reagovat

Hledání Aljašky jsem nedávno četla a musím říct, že hvězdy se mi taky líbily víc. Aljaška mě trochu zklamala.

3 Lour Lour | Web | 4. února 2014 v 14:40 | Reagovat

Musím naprosto souhlasit. Taky jsem nedávno dočetla Aljašku a tak nějak jsem nevěděla, co si myslet. Možná kdybych první četla Aljšaku a až potom Hvězdy, měla bych jiný názor.. Já nevím proč, ale Aljkašku (Teď myslím tu dívku :D) jsem si neoblíbila. Možná mě odrazovalo kouření? Já to totiž úplně nenávidím. :D Já jsem pořád čekala, co bude to potom a pak to přišlo a já byla úplně v pohodě. Možná to bude tím, že jsem si až dokonce myslela, že se tam objeví, nebo že alespoň něco vypátrají, ale přesně jak píšeš, prostě nic.. :(
Na film se už strašně těším, trailer jsem viděla snad už 10x :D

4 •Pet!nka• •Pet!nka• | Web | 6. února 2014 v 18:53 | Reagovat

Nedivím se, že jsi čekala víc. Já jsem to sice nečetla, ale ať vlezu na jakoukoliv stránku plnou američanů, britů apod., všude se válí fotky téhle knížky. Kolikrát mě to až zarazilo, je tedy logické, že člověk pak čeká dalšího harryho pottera.

5 Michaela Knock Michaela Knock | Web | 7. února 2014 v 14:15 | Reagovat

Já jsem trošku looser, protože jsem od něj stále nic nečetla. Chystám se na Hvězdy nám nepřály, protože ta je skutečně velmi vychvalovaná. Ale Aljašku jsem tak trochu zavrhla. Námět mě nenadchnul a proto mi bude stačit přečíst si od něj tu "lepší" knihu :)
Hezky si to jinak napsala. Ještě jsem nezkoušela číst knihu nadvakrát, jednou v angličtině a podruhé v češtině, ale mohla bych to vyzkoušet :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama